Vyhledat

Jak vyzrát na stres? Hravě!

Aktualizováno: 28. 11. 2021

Rozkliknete internet: Koronavirus. Pustíte televizi: Koronavirus. Otevřete noviny: Koronavirus. Nemalá část populace se obává onemocnění, další stresuje ekonomická stránka věci a kdo se nebojí o život ani živobytí, toho štvou všudypřítomná opatření. Anebo lidé, kteří nerespektují opatření.

Zdá se, že poslední měsíc prožívá zvýšenou míru stresu snad každý. Nečekaná situace má významné dopady na každodenní život. Po vzoru Starých Řeků teď používáme dvojí čas: Nejen moderní Chronos sdělující, jestli je právě 8:00 nebo 14:30, ale také Kairos. Kairos se neřídí hodinkami a kalendáři, nýbrž událostmi. Naplní se, když je ten správný čas. Kdy jsou špagety uvařené? Za 8 minut (Chronos) nebo také tehdy, až jsou al dente (Kairos). Kdy pojede autobus? V některých zemích podle jízdního řádu, třeba v 7:26 (Chronos), jinde zkrátka tehdy, kdy se to hodí řidiči nebo nastoupil dostatek lidí (Kairos). Oba časy mají něco do sebe. V moderní západní civilizaci jako bychom však na Kairos zapomněli… Až do půlky března 2020. Byli jsme vrženi do života tady a teď, našim záchytným bodům v budoucnosti se vysmál virus nepatrné velikosti.

Ať už vás trápí hrozící krachu byznysu, fakt, že jste se ze dne na den stali nedobrovolnými skoro-učiteli svých dětí nebo nemožnost zajít si ke kadeřníkovi a s přáteli do hospody, jedno máme všichni společného: Prožíváme stres a nejistotu. Nevíme, co bude dál a jak dlouho bude nezvyklá situace trvat. Nevíme, jestli to zvládneme a co nás to bude stát.

Potřeba jistoty stojí v Maslowově hierarchii hned za fyziologickými potřebami, souvisí s pocitem bezpečí a určitou předvídatelností. Pro náš mozek je snazší, když se má čeho chytit – proto vznikají různé škatulky, typologie, předsudky. Jak si tedy poradit v situaci, kdy se ničeho chytit nemůžeme, dokonce se musíme od všeho a všech držet dál?

Sestavila jsem krátký manuál pro hravé zvládnutí stresu:

1. Zkuste si i v nejisté situaci najít alespoň malou jistotu.

Vím, trochu si protiřečím, řekla jsem, že žádná jistota není… Ale teď mluvím o drobných jistotách, které si můžete vytvořit vy sami. Důležité je, aby nebyly příliš závislé na vnějších okolnostech. Může to být odpolední káva, ranní Pozdrav slunci nebo večerní špitání s partnerem či dětmi za světla svíček. Jako vedlejší produkt stresující situace – zejména trvá-li delší dobu – často vznikne nový rituál, něco, co by vás dříve ani nenapadlo vyzkoušet nebo jste tomu nepřikládali velkou důležitost. Najednou je to světlá chvilka dne, na kterou se těšíte, počítáte s ní a pomáhá vám překlenout těžkou dobu. Rituály potřebuji nejen děti, ale i dospělí.

2. Vnímejte své pocity a potřeby.

Panikaříte, uvnitř se třesete a netušíte, co máte dělat? V pořádku. Otravuje vás všudypřítomný strach, vy sami se necítíte ohrožení a jste rádi, že nemusíte do práce? Taky v pořádku. Cokoli cítíte je v pořádku. Možná se srovnáváte, sledujete superproduktivní osoby těžící z krize a vyčítáte si paniku; možná si vyčítáte, že jste nějací divní, když paniku necítíte. Výčitky však ničemu nepomohou. Asi nejdůležitější věc, kterou mě naučilo studium a praxe s klienty, je fakt, že když proti emoci bojujeme, ještě se zesílí. Když ji přijmeme, prostě jen proběhne a odezní, vrátíme se do klidové polohy. S tímto poznatkem pracuje mimo jiné mindfulness nebo paradoxní teorie změny v gestalt terapii.

Ať už máte potřebu uběhnout denně 10 km nebo proválet den u seriálů, věřte, že jste v pořádku. Dopřejte si, co udělá vaší duši i tělu dobře. Pro někoho je to více pohybu, pro někoho více relaxace. Neposlouchejte chytré návody (a třeba ani tento), poslouchejte sebe.

3. Přijměte, co nemůžete změnit, a změňte, co změnit můžete.

Některé věci je potřeba přijmout: Je karanténa, skoro nikam nemůžu, musím být doma s dětmi. Dobře, tak kam můžu? Do lesa? Super, tam jsem dlouho nebyla! Děti se vyblbnou na čerstvém vzduchu, třeba nebudou mít tolik nadbytečné energie a ta moje se v přírodě obnoví. Cítím vztek a frustraci. Jo, na to mám právo, je to pěkně na nic situace. Tak co s těmi pocity udělám? Bezmyšlenkovitě je hodím na manžela, ať si taky užije? Nebo by to vůči němu bylo nespravedlivé a hádka by mi přinesla jen další stres? Teď mám skvělou šanci začít věci řešit jinak, zkoušet nové způsoby odreagování. Co kdybych si v tom lese zahulákala jako na lesy? Nebo se vypsala do deníku nebo…

4. Buďte kreativní, hrajte si.

Ať už je váš věk jakýkoli, ať už děti máte nebo nemáte, zkuste se na chvíli chovat jako malí. Ne ve smyslu dětinskosti; inspirujte se hravostí a nespoutanou kreativitou. Co jste měli dříve rádi, ale nechali jste toho, protože to nikam nevedlo? Tanec, zpěv, malování? Možná vám někdo řekl, že váš výkon za nic nestojí, a tak jste se o další výkony ani nepokoušeli. Možná vám nikdo neřekl, že to můžete dělat jen tak, pro radost. Možná řekl, ale nevěřili jste tomu… Tak já vám to řeknu znovu: Můžete. Pokud potřebujete své racionální části vysvětlit, jaký to má význam – významem je čistá radost, potěšení, možná i stav flow, vyplavující se endorfiny, snížení bolestí, zvýšení imunity, … Chcete-li, vyzkoušejte kromě činností sloužících k odreagování i některou z hravých technik zvládání stresu, které se používají s dětmi, ale stejně dobře poslouží i dospělým. Vydaly by na samostatný článek, zde je pár z nich:

  • Zesměšni svůj strach – zkuste si představit tu nejhrozivější variantu, která by se mohla přihodit. Pak ji výtvarně ztvárněte – konkrétně či abstraktně, na tom nezáleží. Už jen samotná kresba může působit úlevně. Dalším krokem je zesměšnění strachu. Pamatujete si na kouzlo proti Bubákovi z Harryho Pottera? Tak to je přesně ono! Bradavičtí studenti Bubáka zneškodnili tím, že mu ve své fantazii – a tím pak i reálně – přidali nějaké vtipné atributy. Přísný profesor v babiččině sukni, pavouk s kolečkovými bruslemi, … To už místo hrůzy budí spíš úsměv na rtech.

  • Můj soukromý film – zahraniční dovolená je aktuálně v nedohlednu, ale na ni nebo kamkoli jinam se můžete přenést i tak. Opět můžete využít varianty výtvarného ztvárnění, někdo preferuje zpracování v próze či básni. Skvělou variantou je i imaginace: Na chvíli si sedněte nebo lehněte na klidné místo, kde vás alespoň 10 minut nebude nikdo vyrušovat. Zavřete si oči a soustřeďte se jenom na svůj dech. Nádech, výdech. Není potřeba dech nijak měnit a ovlivňovat, jen jej vnímejte. Pokud je zrychlený, za chvíli se prohloubí a zklidní i bez vašeho úsilí. Jakmile se budete cítit uvolnění a napojení sami na sebe (někdy je to napoprvé dost náročný úkol, ale trénink dělá mistra), přidejte představu: Před svým vnitřním zrakem nechejte přehrávat jakýkoli příjemný film. Vy sami jste scénáristou, režisérem i jediným divákem. Fantazie nemá hranice, můžete se ocitnout na vrcholcích hor i v podmořském světě. Zkuste si vše představit do největších detailů a vnímejte, jaké pocity to ve vás probouzí. Lepší než kino!

  • Špatný sen – stres má negativní vliv na spánek: Můžete trpět nadměrnou spavostí nebo naopak nespavostí, ranním předčasným buzením či probouzením v průběhu noci, nočními můrami. Některé sny jsou obzvlášť děsivé, a navíc mají tendenci se vracet. V takovém případě můžete opět použít kresbu, psaní nebo imaginaci. První fází je ztvárnění snu přesně tak, jak proběhl. Ve druhé fází ztvárněte, jak by to vypadalo, kdyby sen začal stejně, ale dobře dopadl. Zloduchovi jste unikli, před povodní jste se schovali apod. Zkrátka si vytvořte nový závěr příběhu – přinese nové emoce a uleví těm původním.

54 zobrazení